![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
EXISTUJE ZPŮSOB, JAK BÝT VÝKONNĚJŠÍ, SPOKOJENĚJŠÍ A ZDRAVĚJŠÍ.
PROČ GOLFISTÉ MILUJÍ GOLF?
Vědci už asi nemají co na práci. To si možná pomyslíte při čtení následujících řádek. Jak jinak by totiž mohli zkoumat věc tak neměřitelnou a rozmanitou, jako je důvod lásky ke golfu. Ale je to tak. Vědci vážně zjišťovali, proč se pobyt na greenu stává pro některé hráče téměř posedlostí a také, kde se v hráčích golfu bere ten intenzivní pocit pohody, relaxace, klidu a hluboké koncentrace.
JE MOŽNÉ MĚŘIT VÁŠEŇ KE GOLFU?
A tak „měřili a vážili vášeň ke golfu". Ve který denní čas golfisté hru upřednostňují a proč. Při jakém počasí... jak je možné, že jsou některá hřiště v oblibě trvale více než jiná, třebaže „papírově" vybavenější a s lepšími parametry... proč se jim některý den údery daří a jiný den mají ruce jako vyměněné... na obranu vědců budiž poznamenáno, že tato měření byla součástí seriozního výzkumu vlivu prostředí na zdraví a psychiku lidí, tzv. Sick Building Syndromu. A hlavním důvodem, proč se výzkumníci obtěžovali s těžkými přístroji na golfová hřiště, byla pro golf typická krátce střižená zavlažovaná tráva.
GOLFOVÝ TRÁVNÍK DOKÁŽE KOUZLA
Golfový trávník je totiž jednou z nejideálnějších přírodních pomůcek pro potvrzení tzv. Lenardova ionizačního jevu. Nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1905 Philipp von Lenard zkoumal sice ionizaci plynů v laboratoři a ne na greenu, ale to nemění nic na skutečnosti, že v přírodě najdeme jen málo silnějších „vyvíječů" blahodárné ionizace vzduchu. Pohybem větru, tedy vlhkého vzduchu mezi ostrými hranami trav, totiž dochází k fyzikálně poměrně složitému vzájemnému narážení a odtrhávání molekul vody a plynu (vzduchu). A tím, právě v souladu s Lenardovým jevem, vzniká intenzivní ionizace vzduchu. V tomto případě téměř výhradně záporně nabitými kyslíkovými ionty nazývanými též Vitamins of Air. Už při slabounkém větru hlavně po ránu nebo v podvečer se díky takto vyvolané ionizaci pohybuje koncentrace záporně nabitých iontů (aniontů) v přízemní vrstvě vzduchu nad trávníkem (do 4 m) v hodnotách až 10.000 i-/cm3. To je mimochodem v průměru 50x více než ve vaší kanceláři či obývacím pokoji.
JAKO KDYŽ SI DÁTE SKLENIČKU
Na meteointenzivní jedince, kterých je 1/3 populace, působí tato úroveň vzdušných aniontů velmi intenzivně. Ionty, které přicházejí dýcháním rychle do krve, mohou u nich svým působením na neurotransmitery přivodit až euforické stavy či pocity zostřeného vnímání. Avšak i na nervovou soustavu méně citlivých lidí působí inhalace „vzdušných vitamínů" prokazatelně pozitivně. Uklidňuje, prohlubuje koncentraci, zlepšuje paměť i koordinaci pohybů. Měřitelně též vylaďuje mozkovou činnost směrem k alfa vlnám, což je mj. oblast relaxace a kreativity. Také jste už někdy přemýšleli, jak je to, že ty nejlepší nápady dostáváte právě při golfu, procházce lesem nebo na horách? A proč si tak dlouho a živě pamatujete třeba zážitky z plavby na plachetnici, jízdy kabrioletem nebo na motorce? Pak vězte, že i to jsou místa s velmi vysokou ionizací vzduchu a s koncentrací vzdušných aniontů nad 5.000 i-/cm3.
Z časopisu 21. století 1/2006 str. 57






